Fotografka Alžběta Jungrová
Foto: Archiv
Fotografka Alžběta Jungrová by přes oceán letěla s Ianem McEwanem. V dětství měla nejraději 20 tisíc mil pod mořem od Julese Verna a Den trifidů od Johna Wyndhama. Jejím nejoblíbenějším spisovatelem je asi George Orwell, ze současných pak Michel Houellebecq.

Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Mám rozečteno Zatím dobrý od Jana Nováka, a ačkoliv jsem si myslela, že příběh Mašínů znám, dozvídám se z knihy spoustu věcí. Dále tam leží Drahý život, povídková kniha Alice Munroové, a Peklo od Jasutaky Cucuiho, které jsem si koupila na doporučení.

Jaký je váš nejoblíbenější spisovatel?

To je asi stejná otázka, jako byste se zeptala, kdo je můj nejoblíbenější fotograf! Je jich docela hodně, záleží na náladě, rozpoložení, životní etapě. Málokdy se ke knihám vracím, pokud se nejedná o fotografické monografie. Pokud bych ale musela jednoho spisovatele jmenovat, byl by to George Orwell. Ze současných pak Michel Houellebecq – otevírá hodně problematických otázek zajímavým způsobem a s nadhledem, který je mi sympatický.

 

 

Jakou knížku jste měla nejraději v dětství?

Asi 20 tisíc mil pod mořem od Julese Verna a pak Den trifidů od Johna Wyndhama. Zřejmě mě vždycky fascinovala velká fantazie.

U které knížky jste se naposled nahlas rozesmála?

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel od Jonase Jonassona mě pobavil a rozesmál, je to ten druh knihy, kterou dočtete a řeknete si: „Všechno bude v pořádku!“. A pak kniha Už je tady zas od Timura Vermese, který je mnohem ironičtější a balancuje na velice tenké hraně.

Která knížka vás dojala nebo nějak překvapila?

Vyhnání Gerty Schnirch od Kateřiny Tučkové, která mi otevírá otázky odplaty a odpuštění.

Říkáte, že sledujete fotografické monografie. Takže si ráda čtete o své profesi...

Ráda vyhledávám životopisy různých osobností, zajímá mě pozadí události a cesty, které lidi vedly k tomu, co dokázali. Mezi oblíbené patří životopis Leni Riefenstahlové, Helmuta Newtona, pobavila mě kniha Válečný reportér Patricka Chauvela. Baví mě dozvídat se, jak fungují a uvažují jiní fotografové.

Se kterým spisovatelem nebo spisovatelkou byste šla ráda na večeři?

Protože neříkáte, že se musí jednat o žijící osobu, vybrala bych si svého pradědečka Ferdinanda Peroutku. Moc mě mrzí, že jsem neměla šanci se s ním potkat. Chtěla bych se ho zeptat na spoustu věcí…

A s kým byste se nebála strávit dlouhý let přes oceán?

Velmi těžká otázka, i ten nejlepší spisovatel může být v osobním kontaktu nesnesitelný člověk a pak se může deset hodin proměnit v nekonečnou cestu. Ale kdyby to měl být jen jeden, tak v současné chvíli by to byl Ian McEwan, jeho knihy jsou mi velmi blízké.