Idylka z doby počátků lyžování v Davosu (rok 1926, ilustrační foto)
Foto: Destination Davos Klosters
Domy jsou tady placaté. Lidé hrdí a pracovití. A chleba si nejraději namáčejí do sýra. Do švýcarského Davosu turisté jezdí v zimě už sto padesát let. Mají za čím. Když sednete na červený vlak Rhétské dráhy, za necelou půl hodinu jste v sousední vesnici Klosters, plné alpských dřevěných domů.

"Můj děda ho znal, dostal od něho asi stovku obrazů. Nelíbily se mu, a proto je rozdal nebo vyhodil," říká Kuomi Schnit. Obličej má stejně zvrásněný jako okolní krajina. "Mohli jsme být bohatí," usmívá se rodák z Davosu.

Kdyby se totiž jeho příbuzný usilovně nezbavoval děl později slavného expresionistického malíře Ernsta Ludwiga Kirchnera, možná by dnes nemusel stát na úpatí hory Weissfluhjoch. Nemusel by posledních pětačtyřicet let v zimě pracovat jako horský vůdce, v létě navíc farmařit a pečovat o čtyřicítku krav. Možná.

HN

Ještě na vás čeká 95 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Máte již předplatné? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.