Všeobecná fakultní nemocnice v Praze má jako první ve střední Evropě speciální automatickou linku, která zkrátí kompletní analýzu krevního obrazu. Namísto současné půl hodiny ji budou mít lékaři k dispozici za 30 sekund.

"Výsledky jsou hned dostupné lékařům v nemocniční informační síti, což urychlí rozhodování o léčbě," řekl primář centrálních hematologických laboratoří Jan Kvasnička. Analyzátor bude pracovat 24 hodin denně.

"Nemocnice si na přístroj ušetřila z výnosu vědecké činnosti, dala za něj 6,5 milionu korun," dodal.

Součástí hematologické analýzy je určení počtu červených a bílých krvinek či krevních destiček, celkem se sleduje 27 parametrů. Lze tak zjistit různé typy anémie, leukémie či vážný zánět v těle.

Než měla VFN automatickou linku, musely laborantky v mikroskopech ověřovat další hodnoty. Počty vyšetření buněk omezovala nejen doba jejich trvání, ale i zraková únava laborantky. Hodnocení 100 a více buněk v mikroskopu trvá půl hodiny, laborantka byla schopna denně bez únavy zraku správně vyhodnotit 20 až 30 vzorků, analyzátor jich vyhodnotí 120 až 150.

Hematologická linka tedy umožnila automatizovat a standardizovat hematologické analýzy, včetně mikroskopického vyhodnocení krevních nátěrů. Linku tvoří dva hematologické analyzátory, nátěrový a barvicí automat a modul pro digitalizaci mikroskopických preparátů. Moduly propojuje transportní linka pro vzorky a nátěry.

"Analýza běží automaticky, přístroj nahradí práci čtyř, pěti laborantek, které se tak mohou plně věnovat jiné odborné práci," ocenil profesor Kvasnička.

krevNová automatická linka Všeobecné fakultní nemocnice.  Foto: ČTK

Vedle základních vyšetření se v analyzátoru dají automatizovat i další vyšetření, například záchyt buněk se zvýšenou metabolickou aktivitou. Lékař tak může lépe předvídat vývoj nemoci a upravit léčbu. Pacient není zbytečně zatěžován léky a léčba je levnější.

Software linky sám kontroluje i technické podmínky analýzy, zpracovává demografické údaje, historii výsledků pacienta a další.

Přístroj umožní včas odhalit septické stavy, lékař může hned podat antibiotika. Využití má na jednotkách intenzivní péče, získaná data poslouží také kardiochirurgické klinice a průlom lze očekávat v časné diagnostice v hematoonkologii.

Monitorovat by se mohl efekt léčby maligních lymfomů a leukémií, to jsou zatím jen směry dalšího výzkumu.