Zvyk údajně pochází z Číny, kde lidé zamykají do malých kovových krabiček své duše a klíč od nich shozený z útesu nechávají navždy utopený v mlhách údolí pohoří Huangshan. Jiní tvrdí, že za všechno mohou verše srbské básnířky Desanky Maksimovičové; podle jiných se tradice zrodila v 80. letech minulého století v Maďarsku.
Jisté je jedno. Zámečkový boom v Evropě naplno vytryskl až kolem roku 2007. Tehdy už rok mezi čtenáři koloval román italského spisovatele Federica Moccii Chci tě (Ho voglia di te) a příběh zamilovaného páru, který svou lásku stvrdí uzamčením zámku na lampě starobylého římského mostu Milvio, zrovna ovládnul filmová plátna. Právě peripetiím hlavních hrdinů je přisuzováno masové rozšíření tradice zámků lásky nebo taky zámků touhy, jak se jim říká na Taiwanu.
Cestování
Valentýnské zámečkové šílenství. Mosty po celém světě mění vizáž díky zamilovaným

Zamilovaní na mosty připínají malé obyčejné i velké drahé zámky.
Foto: Eva Vychodilová
Gustav a Anežka, Diana a Maxim, Plecháček a Borůvka. To jsou dvojice, které svou lásku zpečetily připevněním visacího zámku na zábradlí můstku přes Čertovku vedle Karlova mostu v Praze a klíček hodily do řeky. Fenomén, jenž proměnil vzhled desítek mostů po celém světě, někde vítají, jinde proti němu bojují.
HN
Máte již předplatné? Přihlaste se.