Už jako malý kluk jsem s otevřenou pusou sledoval opravy a přestavby motorek u svého otce a nezapomenutelné kovářské umění mého dědy.

Jako každý kluk jsem toužil po nějakém tom samohybu, ať s motorem nebo bez něj, pak po něčem, co vrčí a bafá, nejlépe jako Ariel mého otce. Po válce měl každý druhý nějakou motorku, táta je opravoval a já jsem už v jedenácti letech měl služebního mopeda. Vozil jsem poštu po vesnicích, tak mi dali mopeda, protože na tom pošťáci nechtěli jezdit.

Ve třinácti jsem začal jezdit motokros na Pionýru. Dodneška mám helmu, kterou jsem si tenkrát musel koupit, a jezdím s ní závody veteránů.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se