Údržba provozu automatické stanice u Labské boudy.
Foto: Jan Škvára
Na šumavských pláních už zažili mráz minus 37 stupňů Celsia, na Luční boudě naměřili před pár lety skoro tři a půl metru sněhu, a když na Milešovce fouká vítr rychlostí více než 150 kilometrů v hodině, kývá se celá rozhledna. Kde v Česku zažijete extrémy v počasí a jak se žije lidem, kteří je měří?

"Jednou jsem ve tři ráno vyjížděl na kole na Horskou Kvildu. Koukám – ojíněné louky a v červenci? Tak jsem ty teploty začal měřit," vzpomíná Antonín Vojvodík na chvíli, kdy se z něj v roce 1974 stal "lovec mrazu". Na Šumavu se tehdy přiženil z rodných Beskyd.

"Seznámil jsem se s cestářem z Horské Kvildy Bohumilem Předotou. U jeho domu jsme postavili první meteorologickou budku," vrací se pan Vojvodík zpátky do doby, kdy byl problém sehnat kvalitní teploměry a hlavně přesvědčit odborníky z Českého hydrometeorologického ústavu, že šumavské extrémy stojí za souvislou pozornost.

reklama
HN

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Máte již předplatné nebo registraci? Přihlaste se.
Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.