Pražský maloměšťák zas jednou dostal pořádný políček - a jeho autorem byl Petr Čtvrtníček. V sobotním představení President vykuřpytel totiž sice čerpal z atmosféry těchto dní, avšak zdá se, že vytvořil něco, co bude plně oceněno až v budoucnosti. Neboť jeho divadelní kreace se naprosto minula s diváckým očekáváním - ani opera, ani opereta, natož slovopád nezapomenutelných šplechtů...
Petru Čtvrtníčkovi totiž šlo o diagnózu naší současnosti, a tak není divu, že představení někteří hodnotí jako neúspěch či blamáž. Tyto soudy nechtěně oceňují, že autor po "přiložení teploměru" do podpaží České republiky naměřil správnou teplotu, to jest zvýšenou.
Narodil se buzerant...
Vše začalo zdařilou mediální kampaní, navíc výborně načasovanou na dobu Prague Pride, proti níž protestovala hradní klika. O tom, jak noblesní je Petr Čtvrtníček autor, svědčí fakt, že ve svém vystoupení ani jednou nenarážel na široce rozšířené zlé klepy o prezidentově homosexualitě. Nicméně pochod gayů a lesbiček a jeho kritika z míst nejvyšších byly vynikajícím bodem pro uspořádání průkopnického vystoupení - nazvěme ho bod G.
Zaplněné hlediště Divadla Na zábradlí autorovi potvrdilo, že bod G opravdu našel. Potom už mohl nechat diváky klidně půl hodiny čekat a následně je ještě podrobit vyslechnutí setu skupiny Buzerant, jež nabídla spoustu parafrází známých písní, v nichž neopomněla využít každou příležitost k sexuální narážce typu "Já jsem buzerant a přicházím k vám z české země" či "Narodil se buzerant, radujme se".
Jestliže však vystoupení předskokanů připomínalo chlapečka, který má neustále ruku v trenýrkách, mystérium Petra Čtvrtníčka a jeho kumpánů by se snad dalo charakterizovat obrazem Ladislava Fialky zkoušejícího ostrost puků na kalhotách Samuela Becketta. President vykuřpytel ostatně byl svým způsobem "čekáním na Godota".
Je to umělecký developer
Petr Čtvrtníček nastoupil v černém úboru a s tváří bíle poprášenou. Byla by ale mýlka myslet si, že pantomima představovala dominantní složku. Textu nebylo mnoho, ale vše stálo právě na něm. Opakovala se replika "To je zkušenej kamuflážník" - známá z Kvadratury ženy, epizody Třiceti případů majora Zemana. Dalšími refrény se staly věty "Je to bída!", "Je to zmar!" a "Je to umělecký developer, nejdřív prodat a pak teprv stavět".
V závěru nedlouhého představení Petr Čtvrtníček ještě divákům poděkoval s tím, že bez nich by to nikdy nedokázal. V té chvíli se však většina z nich patrně cítila zklamána, ba možná zneužita. Jako by návštěvníci Divadla Na zábradlí ještě nedokázali pochopit, že je autor Presidenta vykuřpytle nechal v umělecké zkratce - milosrdné, či naopak mučivé? - prožít to, co zakoušejí den co den s naším státním aparátem, ovšem v daleko vleklejších časových intervalech: nejprve mediální prezentace a příslib lepšího příštího, potom zdlouhavé odkládání a rozpuštění do ztracena - a následuje občanská kocovina.
Kdo pochopil tento koncept představení Petra Čtvrtníčka, ten mu nemůže vyčítat, že šlo o podvod, o umělecky bezcenný kus, natož že chyběly vtipné "hlášky". A kdo patří k hrstce tuzemských divadelních kritiků, kterým nechybí evropský kontext, ten taktéž dobře ví, že autor Presidenta vykuřpytle není se svým prudce inovativním divadlem zdaleka osamělý - a novým počinem se dokonce zařadil rovnou k těm nejprogresivnějším. Jenže doma nikdo nebývá prorokem... Navíc když Pražané už drahně let rozumí pouze Mozartovi.
Petr Čtvrtníček
President vykuřpytel
Premiéra 13. 8., Divadlo Na zábradlí
VÝKŘIK NEVOLNOSTI
V představení President vykuřpytel Petra Čtvrníčka lze najít ozvuky klasické školy české pantomimy, francouzského existencialismu, především Nevolnosti Jeana-Paula Sartra, dále absurdního dramatu i třeba výtvarných prací Nora Edwarda Muncha, autora slavného obrazu Výkřik.
FOTO: HN - LUKÁŠ BÍBA
