V jednom aukčním katalogu jsem narazila na zvláštní položku. "Lžíce pro leváky“, psalo se tam stručně, a pak už následovala jen gramáž a ryzost stříbra a údaj o stáří: přelom 19. a 20. století. Fotografie k dispozici nebyla. Zasnila jsem se. Jak osvícený byl přelom minulého a předminulého století, že už tenkrát měli speciální pomůcky pro leváky! Jaká asi bude? Koupím ji a nechám si ji. Nebo ne, bude to krásný dárek. Dám ji mámě, bratrovi… My všichni totiž jíme polévku levačkou, i když si nás praváci dávno přeučili k obrazu svému. Předělali nás však nedokonale. Lžíci bereme do levé všude, ať si o tom mistři etikety myslí, co chtějí. Ono to tou pravačkou chutná hůř, víte? Schválně si to zkuste levou, jestli nejste na tak smělý experiment moc rigidní.
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
