Jihomoravská Rudice leží na křižovatce hned několika turistických značek. Jedna míří k zhruba jeden kilometr vzdálenému Rudickému propadání. V něm pádí i padají do podzemí vody Jedovnického potoka. Ačkoli to vypadá, že místo je bez speleologického vybavení neprůchodné, pořádají se zde veřejné prohlídky.
"V podzemí pokračují hlavní prostory v délce asi 3,5 km jižně směrem k Srbskému sifonu a zde navazují ve směru toku na prostor jeskyní Proplavanou a Prolomenou a na Býčí skálu, která je vývěrovou oblastí celého systému," dodává bližší informace kniha Jeskyně, čtrnácté pokračování edice Chráněná území ČR.
Chodby Rudického propadání mají nejrůznější profily a velikosti. Od neprůlezných štěrbin a průduchů po obrovské dómy, z nichž ty nejmohutnější se řadí k největším podzemním prostorám Česka. V místech zvaných Kašna zůstal zajímavý artefakt speleologického průzkumu z počátku minulého století. Žebřík pevně přichycený ke skále je tam od roku 1922.
Lopaty jen na okrasu
Ve jménu obce Rudice je slyšet ruda. Dolování či těžba hornin s obsahem železa zanechala v bezprostředním okolí obce zajímavě tvarovaný povrch země. Místa, jež se díky těžbě propadla, jsou zalita vodou. Malé přirozené rybníčky přitahují ohrožené druhy obojživelníků a mokřadní rostliny rozšiřují pestrost zdejších forem života.
Naučná stezka dodá turistům informace o výskytu rud i jejich těžbě, ale vyplatí se navštívit zdejší muzeum. Budova už pro svůj netradiční původ stojí za návštěvu. Jde totiž o dnes už nefunkční větrný mlýn.
"Ten už má lopaty jen na okrasu," zaznělo z úst místních starousedlíků.
Dnes už historická stavba spatřila světlo světa v roce 1865. Se zánikem mlynářského práva, k čemuž došlo v roce 1945, přestala sloužit svému účelu a její nové využití je relativně mladé - expozice muzea byla otevřena v roce 1996.
"Máme v plánu co nejdříve rozšířit množství informačních materiálů o obci a okolí," říká Milan Kylar, který má na starosti informační centrum těsně sousedící s muzeem.
Směrem na Křtiny se rozkládá velký pozemek lesních školek patřící brněnské Mendelově univerzitě.
Ačkoliv se už desítky let mezi odbornou i laickou veřejností mluví o potřebě vysazování smíšených lesů, které jsou na většině našich ploch přírodě výrazně bližší než klasické smrkové monokultury, kousek od Klostermannovy studánky je teorie překryta smutnou praxí. Čerstvě vysázená plocha patří jednolitě smrkům.
Kaple a kaplička
Moderní kaple sv. Barbory, stojící v Rudici nedaleko fotbalového hřiště, je pěknou ukázkou moderního pojetí sakrální architektury. Kamenné stěny působí solidním dojmem a dřevem vykládaný interiér navozuje pocit hřejivé pohody.
Na stavbě je poznat, že je nová, vysvěcena byla v roce 2002 a dostavěna pouhý rok předtím. Krásná klika je důkazem, že dokonalost se skládá z maličkostí.
Mnohem menší kapličku sv. Antonína najdete pro změnu na jižním konci obce. Poloha vypadá romanticky, neboť v bezprostřední blízkosti je malé jezírko. I to vzniklo důlní činností.
Santiniho skvost
Legenda praví, že místo, kde se dnes nachází městys Křtiny, bylo v minulosti svědkem křtů věrozvěstů Cyrila a Metoděje a jejich žáků. Tomu odpovídá i dávné pojmenování Vallis baptismi, tedy Údolí křtu.
Dnes už tradiční poutní místo se poprvé v písemné podobě objevilo v roce 1237 na papežské listině. To už sedmadvacet let letěla krajem zvěst o zázračném zjevení Panny Marie, dnes zvané Křtinské. To bezesporu neušlo "papežské informační službě". Křtiny pomalu stoupaly na žebříčku důležitosti poutních míst, což samozřejmě obnášelo potřebu reprezentativních prostor.
Výsledkem je dnešní chrám Jména Panny Marie, který nahradil dva starší středověké kostely a dnes je největší i nejvyšší stavbou obce. Architektem byl slavný Jan Blažej Santini-Aichel, který chrám projektoval a jeho nezaměnitelný rukopis je na stavbě poznat.
Práce započaly v roce 1718 a jako první se začala budovat kaple sv. Anny. Chrám byl dokončen až dlouho po Santiniho smrti a k vysvěcení došlo roku 1771. Chrám, dlouhý 65 metrů, vysoký a široký 35 metrů, má v sobě zabudovanou zvonohru a je postaven ve tvaru rovnoramenného kříže. Základ je proťat kružnicí se čtyřmi podkovovitými ovály, takže připomíná románskou rotundu se čtyřmi apsidami. Kostel se pyšní 73 metrů vysokou věží a jeho interiér osvětluje přes třicet oken.
Bylo by zvláštní, kdyby se tak monumentální stavba nestala národní kulturní památkou. K jejímu oficiálnímu zápisu došlo 1. července 2008.
Prostor v oblasti Rudice a Křtin je nabit historií. Ať už velmi ranou, reprezentovanou kosterními nálezy prehistorických zvířat, nebo sakrální, jdoucí skrz několik posledních století. Krajina Moravského krasu má každému co nabídnout.
JAK SE TAM DOSTAT
Z Brna jezdí do Křtin pravidelná autobusová linka, nejbližší vlaková zastávka jsou Babice nad Svitavou.
