Ve Střešovicích museli před válkou přidávat do malty droždí. Nebo jak jinak si vysvětlit, že v ulici Nad Panenskou nakynuly činžovní domy do tak velké krásy? Vždyť tady z malty každé deko vyběhlo až do art deco!

Portály u vstupních dveří domů s čísly popisnými 522 a 523 ukazují, jak droždí dráždí architektonické chutě. Členité římsy nade dveřmi nakynuly do baculatých linií obřích rozměrů, že si člověk vstupující dovnitř připadá, že ho dům pohlcuje. Vše mlčky sleduje velké kyklopské oko mezi prvním a druhým patrem. Je to báječný pocit nechat se takto spolknout a ze střešovické ulice se přenést o devadesát let zpátky.

Byla to doba, kdy si svět užíval. Secese zpopularizovala jásavé barvy a živé linie, technický pokrok probudil touhu po moderním a expresivním a vše se spojilo do nového uměleckého stylu art deco. Secesní květinové linie se zjednodušily a napřímily, design dal běžným předmětům hladké tvary a jasné kontury. Věci rostly. Ameriku začala křižovat obří osobní auta s chromovanými nárazníky, filmové plakáty se tiskly s velkými písmeny.

Jednoduché geometrické tvary

A do architektury vstoupily jednoduché geometrické tvary. Za mořem získaly domy zaoblené rohy, u nás vznikl rovnou samostatný a svébytný rondokubismus. Miloš Vaněček byl v roce 1923 čerstvým absolventem pražské techniky, diplom architekta měl teprve čtyři roky, když získal zakázku na projekt nových činžovních domů. V centru Prahy v ulici Na Poříčí byla právě dokončena budova Legiobanky podle plánů Josefa Gočára a Miloš Vaněček si v obdobném duchu začal skicovat řadu třípatrových domů.

Robustní vchod se zaoblenými hranami, do obloučků klenutá jemná římsa nad sklepními okny těsně nad chodníkem a robustní, přes dvě patra vysoký arkýř. Oba domy 522 a 523 jsou až na barvu omítky stejné. Obvykle bývá taková dvojice domů osově souměrná, jenže půvab této symetrie vynikne jen tam, kde domy stojí v rovině a jeden druhému tak vytváří zrcadlový obraz.

Ulice Nad Panenskou však míří ze svahu dolů a Vaněčkovy domy jsou komponovány asymetricky. Vlevo od vchodu arkýř, vpravo rovná fasáda zakončená výrazným trojúhelníkovým štítem.

Že tato část Střešovic byla v meziválečném období stavěna podle jednotného plánu, dokazují další domy hned za rohem v ulici Za Pohořelcem. Vstupní portály opět nakynuté do kyprých tvarů (droždí bylo zřejmě dost), šambrány zdobené půlkruhovými výstupky.

Kdo má architektonický hlad, může si sem zajít na svačinu. Dvacet deka art deca, ale klidně můžete nechat víc.



JAK SE TAM DOSTAT

Nejbližšími zastávkami MHD jsou stanice tramvají 15 a 22 Malovanka, resp. Pohořelec. U nedalekého hotelu Pyramida zastavují autobusy číslo 108, 174 či 180.