Jediná ozubnicová železnice u nás prochází překrásnou krajinou na pomezí Jizerských hor a Krkonoš. Vede z Tanvaldu přes zastávky v Desné, Dolním Polubném a Kořenově až do Harrachova. V současné době po ní už nejezdí ozubnicové lokomotivy. Nahradily je moderní motorové stroje, které dokáží zvládnout převýšení a především bezpečně zabrzdí i na prudkém stoupání této tratě. Přesto tato dráha zůstává nejstrmější železnicí v České republice. Sklon na ní dosahuje až 58 promile. Charakter horské tratě ilustruje i množství tunelů a mostů. Patří mezi ně například Polubenský tunel s délkou 940 metrů, který je ve velkém sklonu a patří mezi ty nejdelší v České republice, nebo vysoký most přes Jizeru. Přibližně pětina tratě mezi Tanvaldem a Harrachovem vede v tunelech nebo na mostech. Do Tanvaldu je možné dojet regionálními vlaky z Liberce i přímými rychlíky z Prahy. Na trati je zajištěna i přeprava jízdních kol a její zastávky mohou sloužit jako startovní místa pro turistické a cyklistické výlety do Jizerských hor i Krkonoš v Čechách a v Polsku.

Vlakem až do výšky 995 metrů

Nejvýše položenou dopravnu obsluhovanou spoji Českých drah je však třeba hledat na jihu republiky na Šumavě. Leží ve výšce 990 metrů nad mořem na trati ze Strakonic do Volar. Tou zastávkou je Kubova Huť. Provoz na železniční trati přes Kubovu Huť byl zahájen již v roce 1900. Nedaleko před zastávkou ve směru od Vimperka překonává vlak dokonce nejvyšší místo na trase a v celé České republice s nadmořskou výškou 995 metrů. V okolí Kubovy Hutě je množství turistických a cykloturistických tras. Nedaleko jsou i zastávky Lenora a Soumarský Most známé především vodákům.

Na Šumavě je možné užít si také průjezd do nedávna nejdelším jednokolejným železničním tunelem České republiky. Leží na trati z Klatov do Železné Rudy mezi stanicemi Hojsova Stráž-Brčálník a Špičák. Jeho délka je úctyhodných 1747 metrů. Původně byl sice vybudovaný jako dvoukolejný, ale od počátku provozu zde vlaky jezdí jen po jedné koleji. V provozu je od roku 1877, tedy již více než 130 let. V okolí tunelu je množství turistických příležitostí včetně lanové dráhy na šumavský vrchol Pancíř.

Také na severní Moravě jsou v provozu unikátní železnice, které vedou překrásnou krajinou. Přes horské sedlo Ramzové v Jeseníkách vede již od roku 1888, tedy více než 120 let, nevšední horská železnice. Díky mnoha obloukům a sledování bočních údolí s výhledy na 1351 metrů vysokou horu Šerák i na město Jeseník si vysloužila přízvisko Slezský Semmering, podle nejstarší horské železnice na světě. V nejvýše položené zastávce Ramzová (755 m. n. m.) lze přesednout na sedačkovou lanovku na Šerák. Ve stanici Horní Lipová se nachází také malé muzeum Slezského Semmeringu.

Další netradiční zážitek lze prožít v malých vozech jediné úzkokolejné dráhy provozované Českými drahami. Nachází se v Osoblažském výběžku nedaleko Krnova a horského masivu Jeseníku. Na rozdíl od hor je zde však spíše rovinatá krajina vhodná pro cyklistiku. Tzv. Osoblažka je v provozu od roku 1898 a má rozchod pouhých 760 mm. To je téměř polovina obvyklé vzdálenosti kolejnic. Dráha je snadno dostupná jak z Jeseníků, tak od Ostravy.