Montéři konsorcia Airbus začínají sestavovat největší technickou skládačku na světě: do obří montážní haly v Toulouse míří z různých částí Evropy křídla, motory a díly trupu. Vznikne z nich superjumbo, nejprostornější letadlo světa.

Připomíná to vojenské manévry: stovky dělníků z továrny ve waleském Broughtonu ráno 5. dubna nervózně sledují, jak jeřáby nakládají na těžký podvalník jejich pýchu - čtyřicetimetrové křídlo Airbusu 380, na kterém pracovali několik let.
Tahač pak odváží náklad do přístavu Mostyn na řece Dee. Ještě zdaleka není jisté, zda úřady povolí vybagrovat ústí řeky tak, aby tam mohly 24 hodin denně přistávat čluny na přepravu křídel. Zapracují těžké jeřáby a plavidlo s křídlem číslo 1 pak v přesně daných časech projíždí pod třemi mosty. Následuje přeprava po moři...

Boeing projekt vzdal

Party pro přepravu těžkých a nadměrných nákladů mají co dělat. Z Francie, Německa, Španělska a Velké Británie musí svézt do Toulouse vše, co k Airbusu 380 patří - díly větší než cokoli, co se kdy vyrábělo pro civilní letadlo. Dvoupatrové superjumbo s rozpětím křídel 80 metrů pojme ostatně přes půl tisíce cestujících.
Superstroj, který se má poprvé zvednout k nebi v příštím roce, ztělesňuje sebedůvěru západoevropského konsorcia Airbus. To vzniklo v roce 1970. Na Evropu tehdy připadala čtvrtina světové letecké dopravy, ale její firmy vyráběly jen desetinu všech komerčních letadel. Trhu kraloval americký Boeing s modelem 737, nejlépe prodávaným strojem na krátké vzdálenosti a se svým legendárním Jumbo-jetem 747, dosud největším a nejvýnosnějším dopravním letadlem.
Airbus postavil své tažení proti zámořské konkurenci na průkopnickém přístupu ke stavbě letadel. Jako první zavedl elektronické řízení letadel, systém fly-by-wire, a jednotnou kabinu pro celou řadu svých strojů. Piloti se tak mohou velmi snadno přeškolit z jednoho typu letadla na druhý. A postupně se s nimi začal prosazovat i v Americe.
S mohutným růstem letecké dopravy, zvláště v Asii, a zácpami ve vzdušném prostoru i na letištích přišel čas na stavbu velkokapacitního stroje nové generace.
Oba rivalové chtěli spojit síly, aby rozložili rizika obrovské investice. Šéfové Boeingu ovšem přestali věřit v budoucí poptávku po obřích letadlech a od projektu ustoupili.
Airbus, který do vývoje A380 investoval kolem devíti miliard eur, tak sám hraje vabank. Vychází z předpokladu, že letečtí přepravci, kteří stejně jako cestující pociťují přetíženost letišť i vzdušného prostoru, budou chtít dostat do každého letadla co možná nejvíce cestujících. Potvrzuje to také studie Airbusu, podle níž bude světový trh v příštích dvaceti letech potřebovat přes 1500 velkokapacitních letadel typu 380.
Boeing naopak považuje odhady Airbusu za přemrštěné a předpokládá, že těžiště letecké dopravy bude v nejbližších desetiletích spočívat v malých a středních letadlech. Zaměřuje se proto na modernizaci osvědčených 737, na dvoumotorové stroje pro střední vzdálenosti s prodlouženým doletem. Počítá také s dalšími modernizacemi úspěšných Jumbo-jetů 747.

Rodí se létající hotel

Pro některé lidi létání nikdy nebude vítaným zážitkem. Stále více leteckých společností se je ale snaží zpříjemnit. Aerolinie si také umějí dobře spočítat, že na obchodní třídu připadá jen pětina prodaných letenek, ale pochází z nich polovina příjmů. Pak je na místě si takové cestující hýčkat.
Se svými třemi palubami je Airbus 380, který lze považovat za létající hotel, k tomu jako stvořený (viz foto interiéru). Na jeho palubách budou společenské haly, restaurace, obchody, tělocvična sahající přes dvě patra, dětské hřiště, jesle a snad i kasino.
Taková výbava ostatně odpovídá letadlu, které má byt nejen nejprostornějším, ale i nejefektivnějším a nejvyspělejším strojem civilní dopravy. Jeho konstruktéři ctili základní pravidlo: maximálně využít vyspělé materiály. Vyplatilo se to. Letadlo váží kolem 240 tun, což je o 10 až 15 tun méně než u srovnatelného stroje postaveného technologií Jumba 747.
Propracovaná aerodynamika a nižší hmotnost konstrukce snižují nároky na motory. Létající obr dosáhne o 13 procent nižší spotřeby paliva na osobu a vzdálenost než Boeing 747-400. Stane se tak prvním velkokapacitním letadlem, které vystačí s méně než třemi litry paliva v přepočtu na cestujícího a sto kilometrů.
Nástup nového stroje ocení také obyvatelé z okolí letišť. Startující A380 nadělá o polovinu méně hluku než Boeing 747-400 a přitom například na trase Londýn - Singapur přepraví o 35 procent více cestujících.
Kdy? Na jaře roku 2006 se obří trup A380 v barvách společnosti Singapore Airlines začne plnit cestující k prvnímu linkovému letu. K letu nepochybně vyprodanému. Že se na superjumbo netěší jen cestující, ale především aerolinie, potvrzuje počet závazných objednávek: Airbus měl do konce loňského roku jistý prodej 129 obřích letadel jedenácti leteckým společnostem.
[*]
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha