Zatímco v roce 1964 vybírala soutěžní porota nejlepší záběry z šesti set fotografií, v posledním ročníku už jich bylo víc než dvaatřicet tisíc. Výstavní kolekce je tak největší současnou přehlídkou fotografie přírody a lze říci, že představuje totéž, co v novinářské fotografii World Press Photo. Po premiéře v Londýně se letos na jaře vydala do celého světa a také do Prahy.
"Žádostí na uvedení výstavy je mnoho a každým rokem přibývají, ovšem pořadatelé ji postupují do nové destinace až po důkladném zvážení a prověření, zda je místní pořadatel schopen poskytnout odpovídající prostředí, instalaci a propagaci," říká kurátor fotografické přehlídky Pavel Radosta z agentury Frey Brno. "Nám se podařilo přesvědčit britské Přírodovědné muzeum, aby putovala i do Česka. Mimo jiné díky tomu, že už několik let úspěšně organizujeme výstavy snímků National Geographic. Uvedení expozice v Česku popřál úspěchy i následník britského trůnu princ Charles." 
Soutěž je přístupná amatérům i profesionálům, kteří své snímky přihlašují do několika kategorií, například o Cenu Geralda Durrella, která je věnována ohrožené přírodě. Současný absolutní vítěz Brit Ben Osborne získal vedle prestižního profesního uznání i odměnu v přepočtu bezmála půl milionu korun.
Mezinárodní porota při výběru snímků oceňuje nejen originalitu, technickou a obrazovou kvalitu, ale především výjimečnost okamžiku. Nepřipouštějí se montáže či počítačové manipulace. Fotografie musejí být originální, dosud veřejně nepublikované.
V posledním ročníku soutěže se do finále dostali také dva čeští fotografové Ondřej Prosický a Viktor Sýkora. I jejich snímky jsou na výstavě k vidění. Na vítězství v některé z vyhlášených kategorií si však musejí ještě počkat. Zájemci, kteří chtějí zkusit štěstí v některém z dalších ročníků, najdou propozice soutěže na webových stránkách britského Přírodovědného muzea.
-
Výstavu Wildlife Photographer of the Year v pražském Karolinu na Ovocném trhu, která je k vidění do 30. května, doprovází expozice působivých zvětšenin vědecké mikrofotografie nazvaná Území liliputů. I ta rozhodně stojí za zhlédnutí.
Lidská přirozenost 
ANNIE SCOTTOVÁ (Velká Británie): "Kapitán ruského ledoborce vklínil svou loď do ledu, abychom mohli vystoupit na zamrzlé Amundsenovo moře v Antarktidě. Jako na zavolání se objevil tučňák císařský. S největší pravděpodobností jsme byli první lidé, které kdy spatřil. Snímek, který jsem pořídila, vypovídá o našem světě, o jeho divoce žijících obyvatelích a o tom, co jim je vlastní."
Snímek © Annie Scott
Setkání
ANNA HENLYOVÁ (Velká Británie): "S těžkou výbavou jsem sledovala skupinku lišek polárních u Hudsonova průlivu v Kanadě, jejichž domovem jsou skály pokryté ledem z mořské vody. Hlídkovaly podél pláže a hledaly potravu. Jedna z nich spatřila, jak se nořím z mlhy, a přišla tak blízko, že jsem ji mohla pohladit po kožichu."
Snímek © Anna Henly
Cenění zubů 
PAUL NICKLEN (Kanada): "Chtěl jsem zjistit, jestli je tuleň leopardí opravdu surová bestie, nebo jenom zvědavý a nepochopený tvor. Potápěl jsem se s nimi více než padesátkrát u Antarktického poloostrova. Téměř pokaždé se stejným způsobem přiblížili a otevřeli tlamu kousíček od mého obličeje. Poté, co ukázali svoji převahu, se rázem zklidnili."
Snímek © Paul Nicklen
Nahoře:
Prchající zebry
ANUP SHAH (Velká Británie): "Z určitého hlediska to byl drahý záběr. Trvalo mi dlouho, než se mi v Serengeti v Tanzanii podařilo nastavit dálkové ovládání a posléze opravit a vyčistit zablácený foťák. Ovšem z hlediska spokojenosti to byl záběr 'levný'. Snažil jsem se vytvořit pohled z mravenčí perspektivy na ohromné a silné zvíře a na jeho plachou povahu."
Snímek © Anup Shah
Polární tání
ARNE NAEVRA (Norsko): "Zrovna jsem odpočíval po dlouhém natáčecím dni východně od špicberského ostrova Barentsöy. Naše loď byla daleko od nejbližšího ledového pokryvu nebo země, ale těsně před půlnocí připlula kra s podivným pasažérem - mladým ledním medvědem. Nakonec svůj tající záchranný člun opustil a odplaval. Snímek jasně ukazuje, jak klimatické změny ovlivňují polární oblasti."
Snímek © Arne Naevra
