Budoucnost obnovitelných zdrojů energie v Austrálii

Australská vláda uvažuje, že přepracuje svou politiku pro využívání obnovitelných zdrojů energie a sníží cíle, pokud jde o podíl takto získávané energie v celkovém energetickém mixu. Existuje dokonce možnost, že země začne pomalu opouštět solární a větrné elektrárny a přikloní se k většímu využívání fosilních paliv. Některé společnosti již v důsledku toho ustupují od plánovaných projektů (například velká solární elektrárna Mildura). Tento sektor přitom od roku 2001 do ekonomiky přinesl zhruba 20 miliard australských dolarů. Vlivem nejisté budoucnosti obnovitelných zdrojů v Austrálii proto dochází k odlivu investic (v roce 2013 činily investice 1,3 miliardy AUD, od ledna do června 2014 zatím dosáhly hodnoty pouze 58 milionů AUD).


Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Na snímku je supermarket v Pekingu.
Foto: Reuters


Rostoucí spotřeba mléčných produktů v Číně

Čína je největším importérem mléčných výrobků na světě. Jejich spotřeba navíc stále stoupá a je zde prostor pro další velký růst, což vytváří dobrou příležitost i pro zahraniční exportéry. Mezi klíčové produkty v segmentu patří mléko, které tvoří 80 % spotřeby mléčných výrobků. I přesto je jeho spotřeba stále nízká a představuje perspektivní položku, jejíž růst může být velmi dynamický. Spotřeba mléka v přepočtu na obyvatele na jiných trzích je totiž několikanásobně větší (v Jižní Africe, Jižní Koreji a Japonsku je zhruba třikrát vyšší, západní trhy, jako například anglický, spotřebují až 12x více mléka). Trh je ovšem poměrně koncentrovaný - dva hlavní producenti China Mengniu Dairy Company a Yili Group ovládají přes 40 % trhu. Výhodou západních výrobců je tendence čínských spotřebitelů nakupovat značkové západní produkty, které jim zajistí kvalitu, což se týká například segmentu sušeného mléka - dětské výživy. 38 % jeho světové produkce míří právě na čínský trh (růst o 5 % oproti roku 2011).

Průmyslová výroba v Austrálii se profiluje směrem k letectví

Australský zpracovatelský průmysl chce využít potenciálu rozvoje leteckého průmyslu, ve kterém se předpokládá masivní zvýšení poptávky v následujících 15 letech. Snaží se proto sjednotit výrobce v rámci národního komerčního hubu, který povede výrobní společnost META a Národní asociace pro letectví a kosmonautiku. Australský letecký průmysl je silný už teď. Tvoří ho 800 výrobců s ročním obratem kolem čtyř miliard australských dolarů. Jedním ze způsobů, jak posílit svou pozici na globálním trhu, je i přechod od výroby automobilových dílů ve Victorii a Jižní Austrálii k letecké výrobě. Právě do těchto regionů proto budou směřovat státní i případné zahraniční investice, a to především v oblasti high-tech a inovací.

Potenciál pro nová ICT řešení v zemích Perského zálivu

Region Blízkého východu patří k dalším trhům, které se rychle rozvíjejí a roste jejich potenciál v oblasti informačních a komunikačních technologií. Trh, který je sám o sobě silný, navíc firmám otevírá cestu i do Afriky a jižní Asie. Příkladem zajímavých trendů je třeba růst trhu s tablety ve Spojených arabských emirátech, které v prodejích bezmála o 7 tisíc prodaných kusů předčily osobní počítače (trh ve druhém čtvrtletí vzrostl oproti minulému roku o 24 %). To potvrzuje dlouhodobý trend přesunu k mobilním zařízením. Tento růst, který je v menší míře příznačný pro celý region (Bahrajn 21 %, Saúdská Arábie 7 %, Katar a Omán 3 %, Kuvajt 2 %), jde na úkor oslabení trhu s mininotebooky a netbooky, o které je zájem skoro nulový. Právě proto je i pro české podnikatele zajímavá možnost představit se na trhu v rámci specializovaných veletrhů, jako je dubajský GITEX, největší akce svého druhu zaměřená na trhy Blízkého východu, Afriky (například Nigérie) a jižní Asie.

Růst severoafrických ekonomik přináší příležitosti v oblasti dopravních prostředků a infrastruktury

Afrika, a to především Afrika subsaharská (Nigérie, Angola, Kongo) a severní, se stává důležitým regionem pro odvětví automotive, které předpokládá, že prodeje v této oblasti porostou. V roce 2014 by se v Africe měly prodat až dva miliony vozů a v provozu je tu přes 21 milionů automobilů. Právě proto se k regionu upínají zraky lídrů trhu, jako jsou General Motors, Toyota nebo Tata Motors. Dle průzkumů sdružení OPEC v roce 2010 v regionu Blízkého východu a Afriky vlastnilo automobil 23 milionů lidí. V roce 2035 by toto číslo mělo stoupnout na 66 milionů a podobné tempo růstu by měl zažít i trh s užitkovými vozy.

Thajsko láká zahraniční investory

Thajsko se chce profilovat jako tržní ekonomika otevřená zahraničním investorům. V rámci toho byl představen osmiletý plán, v jehož průběhu vláda investuje až 75 miliard USD do rozvoje infrastruktury. Jeho součástí má být výstavba železniční sítě spojující Thajsko se sousedními státy, stavba přístavů u Andamanského moře a Thajského zálivu i zvýšení kapacity a modernizace letišť. Plán zároveň reaguje na zhoršující se stav ekonomiky, která unikla recesi, ale potíže jí působí oslabení turistického ruchu a vývozu i odliv zahraničních investic.

Masivní investice do rozvoje energetické infrastruktury v severní Africë

Celkový instalovaný výkon elektráren v regionu severní Afriky by se měl do roku 2020 až zdvojnásobit. Současná instalovaná kapacita 61 GW by měla díky připravovaným investicím jednotlivých států do energetického sektoru stoupnout na 120 GW. I když většina vlád navrhla ambiciózní plány na rozšíření kapacity, které počítají s velkým využitím obnovitelných zdrojů, další vývoj je silně závislý na politické situaci (Egypt, Libye, Tunis).

Nejdále pokročilo s implementací energetického rozvoje Maroko. Spotřeba elektřiny v této zemi roste tempem 5,7 % ročně. 70 % energie je přitom získáváno z fosilních paliv, která však země téměř nemá a je závislá na jejich dovozu. V plánu je proto investice do rozvoje obnovitelných zdrojů (solární a větrné elektrárny). Ze slunce a větru by chtělo Maroko v roce 2020 získávat 6 GW (42 % energetického mixu). Přispět k tomu má i národní solární plán, v jehož rámci stát investuje devět miliard USD do rozvoje sektoru (DESERTEC - mezinárodní přenosová síť, Ouarzazate - elektrárna s kapacitou 500 MW, Ain Beni Mathar - kombinovaná solární elektrárna dokončená k roku 2015 aj.). Větrnou energii podpoří další projekt s odhadovanými investicemi 3,7 miliardy dolarů, jehož cílem je zvýšit kapacitu ze současných 200 MW na 2 GW. Maroko by se tak v budoucnu chtělo stát vývozcem elektrické energie. Sloužit k tomu má již zmíněná síť DESERTEC, jejímž prostřednictvím má proudit energie přes Španělsko do zemí Evropské unie.


Dita Nedělková
vedoucí oddělení Centrum informačních služeb, CzechTrade


Spotřeba elektřiny v Maroku roste tempem 5,7 % ročně. Na snímku je stavba kombinované solární elektrárny Ain Beni Mathar. Foto: Reuters