Finanční úřady stále častěji odmítají uznávat podnikům daňové odpočty na vědu a výzkum. Z hlediska eráru jde vcelku o logickou věc - firmy loni takto ušetřily na daních přes deset miliard a toto číslo každoročně narůstá. Na druhou stranu lze pochopit i společnosti, které investují do rozvoje a mají pocit, že by za to neměly být potrestány vyššími daněmi.

Základní problém je ovšem v samotné definici výzkumu. Aby mohly firmy část investice odepsat z daní, musí z hlediska teorie splňovat dvě základní kritéria. Přinést něco nového a rozluštit nějaký technický problém, jehož řešení nebylo na počátku jasné. Což je na první pohled poměrně jednoduchá definice, jejíž naplnění se ovšem přes všechny metodické pokyny a časté změny v daňových zákonech stále dost mizerně prokazuje.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se