Když jsem se roku 1988 jako studentka slavistiky na Stanfordu ocitla v Praze, byla jsem se několikrát podívat na divadelní inscenace podle knih pana Hrabala. Pokaždé mě fascinovalo, nakolik byla divadla napěchovaná lidmi a jak byli bez sebe smíchy od začátku až do konce. Začala jsem se českých kamarádů vyptávat, kde bych pana Hrabala našla, že bych s ním zkusila udělat rozhovor, a snad Otakar Bartoš mě nasměroval do hospody U Zlatého tygra.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se