Ó ústřice, děl tesař pak
teď vzhůru než se rozední!
Je věru na čase jít spát,
dobře spí člověk, když moc sní
Však ticho je. Nu žádný div...

Konec básně Mrož a tesař, kterou Alence v zemi za zrcadlem recitují dvojčata Tydlitát a Tydlitek, zastihl ústřice již v žaludcích obou titulních postav. Mladé ústřice byvše vylákány na procházku kolem pobřeží, příliš pozdě seznají, proč má Mrož chléb, vinný ocet a pepř. Ten je potom pojídá (... vybíral si ty nejlepší, tlusté jak salámy) a zároveň roní slzy pro jejich smutný osud.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se