Odkaz profesora Holého: miliardy pro české vědce

Osm set milionů loni vydělal internetový portál Seznam, ostravské hutě ArcelorMittal či stavební kolos Metrostav. A také pražský Ústav organické chemie a biochemie. S přehledem nejbohatší tuzemský vědecký institut vděčí za své enormní zisky patentům profesora Antonína Holého, který včera zemřel. Se svým týmem totiž v 90. letech objevil látku, která pomáhá léčit AIDS a žloutenku typu B.

"Tím, kolik peněz vydělávají, jsou unikátní," říká někdejší šéf Akademie věd a Holého bývalý spolupracovník Václav Pačes. Pohled do výročních zpráv mu dává za pravdu: jen za poslední tři roky si biochemický ústav vydělal 2,2 miliardy korun a na dani z příjmů státu odvedl 500 milionů.

"Naprostá většina peněz, které jsme vydělali, pochází z patentů pana Holého, ostatní příspěvky jsou zanedbatelné," vysvětluje Zdeněk Havlas, dlouholetý profesorův kolega a jeho nástupce v čele biochemického ústavu, který se svou ziskovostí může měřit se špičkovými centry z Cambridge či Oxfordu.

Licenční tantiémy za prodej léků jako Viread či Hepsera plynou na pražský účet z americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences, která k nim má od roku 1996 práva. Pro farmaceutický koncern se čtyřmi tisíci zaměstnanců a čistým ziskem kolem čtyř miliard dolarů jsou Holého objevy hotovým pokladem - je na nich postavená třetina sortimentu firmy.

A co se děje se stamiliony, které proudí z kalifornského Foster City, kde Gilead Sciences sídlí? Zůstávají ústavu. Akademii věd, pod niž formálně spadá, nepatří. "Zákon nám neumožňuje, abychom vydělávali investicemi. Peníze můžeme držet v bance, což není příliš profitující. Druhou legální možností jsou státní obligace. Loni se proto dalo 900 milionů do státních obligací," dodává Zdeněk Havlas.

Kromě nákupu dluhopisů ústav předloni rozjel mohutnou rekonstrukci svého sídla na Flemmingově náměstí v Praze 6. Do roku 2015 na ni padnou více než dvě miliardy, z naprosté většiny náklady pokryjí příjmy z Holého patentů.

Dobře se mají také zaměstnanci, kterých má špičkový institut 440. Průměrný plat vědeckého pracovníka tam je 50 tisíc, což je nad průměrem jiných částí akademie či vysokých škol. "Plat zaměstnance je otázka nabídky a poptávky. My platíme dobře, ale ne přemrštěně, to je naše filozofie. To, že máme peníze, ještě neznamená, že je musíme dát hned z ruky," říká ředitel Havlas.

V ústavu už navíc přemýšlejí, co se stane po roce 2017, kdy skončí platnost základních Holého patentů, a nejtučnější žíla tak vyschne.

"Musíme si našetřit na kvalitní výzkumný život do budoucna. Peníze od pana Holého používáme na modernizaci a také na to, abychom měli patnáct až dvacet let finanční jistotu, ať se ve státním rozpočtu děje cokoliv," naznačuje plány Havlas.

Bez tantiém ovšem badatelé nezůstanou. Včera například americké úřady povolily, aby se jako prevence proti nakažení virem HIV prodával lék Truvada, který stojí na Holého výzkumech.

2,2 mld. Kč

Tolik vydělal Ústav organické chemie a biochemie za poslední tři roky.