Šel krajem poutník a filozof a rozjímal o věcech světských. Potká hladového dědečka a rozdělí se s ním o skývu chleba. Já však nejsem obyčejný dědeček, praví dědeček, a protože jsi byl ke mně laskavý, splním ti jedno přání. Jsem totiž vševědoucí Bůh a zodpovím ti otázku, na kterou obyčejný smrtelník nezná odpověď.
Můžeš vyslovit své jedinné tajné přání a já, vševědoucí, ti ho zodpovím.
Poutník dlouho přemýšlí, filozofuje o věcech světských a otázkách nezodpověditelných.
Po dlouhém váhání a rozmýšlení se Boha dotáže:
Prozraď mi, Bože vševědoucí, co dávají řezníci do buřtů?
Pán Bůh se k němu nakloní a šeptá mu odpověď do ucha.
Poutník bledne, zezelená, obrátí oči v sloup a najednou se skácí mrtev k zemi.
Jde centrem města finanční analytik a rozjímá o věcech finančních a peněžních, dělá si nervy z ekonomické krize a očekávaného HDP. Potká hladového bezdomovce a v návalu štědrosti mu věnuje kreditní kartu. Já nejsem obyčejný bezdomovec, praví bezdomovec, a protože jsi byl ke mně laskavý, splním ti jedno přání. Jsem totiž vševědoucí Bůh a zodpovím ti otázku, na kterou obyčejný smrtelník nezná odpověď.
Analytik dlouze přemýšlí, na co by se vlastně měl Vševědoucího zeptat. Přemýšlí opravdu dlouho, protože je člen NERVu a všechny otázky si umí perfektně zodpovědět sám.
Když tak se dotáže svého počítačového modelu, nebo utrousí, že za to může bouře v Mexickém zálivu.
Nakonec se Boha zeptá :
Prozraď mi Bože vševědoucí, co dává centrální banka do svých aktiv?
Pán Bůh se k němu nakloní a šeptá mu odpověď do ucha.
Analytik rudne a bledne, zapotácí se a stižen mrtvicí klesá k zemi.
Byl to první finanční analytik, který poznal pravdu.
